Pokud neradi chodíte s davem a tuto svoji filozofii neopouštíte ani při plánování letní dovolené, máme pro vás zajímavý tip. Je jím pověstmi opředená a pro našince stále poměrně tajuplná Albánie. Co může tato balkánská země českým dovolenkářům nabídnout? Odpověď zní moře, hory, skvělé jídlo a hlavně svět, který se pomalu vytrácí. Ovšem nenechte se zmást. Albánie se rychle rozvíjí a otevírá.

Nedejte na pověry. Buďte ale ostražití

Albánie u řady z nás stále evokuje divokou, zaostalou a nebezpečnou zemi. Takový malý evropský Afghánistán. Pravdou je, že i přes velký pokrok v posledních letech zůstává životní úroveň Albánců jedna z nejnižších v Evropě. Při elementární ostražitosti (nenosit s sebou cenné věci, zbytečně na sebe neupozorňovat např. prostřednictvím vyzývavého oblečení, nebrat stopaře apod.) si ale troufáme tvrdit, že je země dost možná bezpečnější než některé oblasti či města západní Evropy.

Potenciálně problematické mohou být pouze oblasti v horách na severu země podél hranice s Kosovem a Černou Horou. Ostatně kdosi kdysi řekl, že pokud chce člověk poznat správného albánského mafiána, musí do Prahy či Vídně.

Na druhou stranu je potřeba upozornit na určitá specifika, a to zejména tehdy, pokud se do země vydáte autem. Ukázněnost místních řidičů je přeci jen na nižší úrovni. Často zde potkáváme neosvětlená vozidla v šeru. Chodci a mopedisti pak silnice (i vyšších tříd) rádi sdílejí s řidiči aut, výjimkou nejsou ovce pobíhající po silnici. Nicméně tohle je kolorit, který dobře známe i z jižní Itálie, Španělska a takřka celého Řecka. Zpravidla postačí jen snížit rychlost a předvídat dění.

Vzhůru na (stále ještě téměř) liduprázdné pláže. Dlouho to tak nevydrží

Rozhodně při výletě do Albánie doporučujeme navštívit přímořské oblasti. Nádherné je pobřeží od města Sarande směrem k městečku Ksamil a dále k řeckým hranicím, ale za návštěvu stojí rozhodně i vesnice Dhermi kousek na sever. I zde jsou skvělé pláže, kterým navíc při pohledu do vnitrozemí šikovně sekunduje hora Cika. Ta se vzpíná do výšky přes 2000 metrů při vzdušné vzdálenosti necelých 5 kilometrů od moře.

Pokud máte rádi větší koncentrace lidí a noční život, je skvělou volbou městečko Durres na severu země. Z Tirany se sem dá po relativně kvalitní silnici dostat i za 20 minut. Všeobecně ale při pojezdech po Albánii počítejte s časovými rezervami. Kilometry tu neubíhají tak rychle, jak jsme zvyklí, a to ani pokud máte třeba 500 koní pod kapotou. Mimochodem Durres je v podstatě jediné místo, kudy se do Albánie dá vstoupit trajektem. Připlouvají sem totiž pravidelné linky z italských měst Bari a Ancona.

Skadarské a Ohridské jezero

Skadarské jezero se nachází na černohorsko-albánských hranicích a jde o největší jezero na Balkáně. Jeho rozloha i výška hladiny nicméně výrazně kolísá v závislosti na srážkách. Oblast je mimořádně cenná pro svoji rozmanitou faunu. Hnízdí zde stovky druhů ptáků včetně pelikánů. Pod hladinou bychom nalezli téměř pět desítek druhů ryb, které místní i návštěvníci s oblibou loví a připravují z nich vynikající pokrmy. Jídlo v Albánii je všeobecně mimořádně chutné a levnější než v Čechách.

Další důležitou vodní plochou v zemi je Ohridské jezero. I o něj se Albánie dělí, tentokrát však s Makedonií. Jde o jedno z nejrozlehlejších krasových jezer na světě a v porovnání se Skadarským jezerem je výrazně hlubší. I zde můžeme narazit na spoustu unikátních živočišných druhů. Příkladem budiž typ pstruha označovaný jako koran, místní delikatesa. Ohridské jezero je pod zemí spojeno s Prespanským jezerem a v oblasti mezi nimi můžeme nalézt, na albánské i makedonské straně, několik národních parků.

Vzhůru do hor

Albánie je skvělou destinací také pro milovníky nespoutaných horských masivů. Je nicméně třeba upozornit, že člověk nesmí při túrách v místních „Alpách“ spoléhat na turistickou infrastrukturu. Značené trasy tu v podstatě neexistují, je tedy vhodné používat buď GPS či mapy. Ztratit se v albánských horách není zas tak těžké, zvlášť pokud člověk nemá zkušenosti. Určitě tedy nepodceňte přípravu. Vždy je samozřejmě alternativou zeptat se na cestu místních. Ti vás nicméně většinou zavedou na asfaltku. Informací o tom, jak se dostat na ten či onen vrcholek, se asi nedočkáte. Je to dáno i tím, že turistika, jak ji známe my, nemá v Albánii vůbec žádnou tradici a při myšlence, jak se někdo v horku dobrovolně prodírá neupraveným terénem, si většina Albánců zaťuká na čelo.

Pokud si troufnete, můžete se vydat až na nejvyšší vrchol Albánie, Maja Jezerce, do výšky 2694 metrů. Vrchol je přístupný buď z černohorské strany (Gusinje) anebo z pohádkové albánské vesničky Theth. Ale pozor, tak jako všude i v Albánii umí být hory záludné. Nezapomeňte na hodně vody, teplé oblečení a pevné kvalitní body. Nejedná se o pohodovou vycházku v sandálech.

Nejpohodlněji se cestuje autem

Nejpohodlnějším a zároveň nejflexibilnějším způsobem dopravy je u poznávacích cest auto. Že vlastní vůz nemáte? Nevadí. Jednoduše si vypůjčte velkoprostorový vůz Ford Tourneo Custom. Auto je po servisní kontrole, pojištěné, vztahuje se na něj celoevropská asistenční služba Ford Assistance, bonusem jsou pak také dálniční známky. Tourneo Custom přijde vhod i tehdy, kdy vás jede 5 nebo 6. V tomto štědře dimenzovaném voze se nemačkáte a snadno do něj naložíte i sportovní náčiní. Případně si můžete vypůjčit také obytný vůz Challenger či karavan Sterckeman. Tak co? Jste připraveni vzít za skvělých podmínek celou rodinu nebo partu na bezstarostnou dovolenkovou jízdu?